OSOBNOST: Hana Pospíšilíková

Jak se jako zkušený realitní makléř díváte na současné možnosti bydlení pro mladé rodiny?

Jako podnikatel v oblasti realit a specialista na hypoteční úvěry se pohybuji po celém regionu. V dlouhodobém horizontu vnímám dynamiku trhu s byty a rodinnými domy. Oblast bydlení považuji za zcela zásadní a dlouhodobě neřešený problém naší země.  Dosáhnout na nové bydlení je životní sen, který se dnes běžným domácnostem skokově vzdálil. Otázka tedy zní: Proč je u nás tak drahé bydlení? Jak už to v ekonomických tématech bývá, odpověď není jednoduchá. Na růstu cen nemovitostí se podílí celá řada faktorů - nedostatek bytů, investoři, pomalá výstavba… Využití stávajícího bytového fondu a návrat měst a obcí k budování vlastního bytového fondu by mohl být prvním krokem v řešení tohoto problému. Ale - pokud nedojde k zásadní změně měnové politiky, ke změně systému stavebního povolování a odmítnutí green dealu - trend zdražování bydlení bude pokračovat.  Lidé u nás mají právo bydlet kvalitně a přitom cenově dostupně. 

Pocházíte z Prostějova, žijete v Kralicích na Hané. Dnes už ale ani mimo velká města nemusí být vlastní produkce zeleniny, mléka, vajec nebo obecně “kvalitnějších” potravin snadno dostupná. Jak to vidíte vy?

Máte pravdu v tom, že dnes už v naší zemi není žádnou samozřejmostí lokálně vypěstovat a v místě zkonzumovat. Rezignovali jsme na soběstačnost v produkci potravin a blížíme se stavu, kdy budeme drtivou většinu potravin dovážet ze zahraničí. To mi nepřipadá ani trochu strategické. Nemluvě o odlišné kvalitě takzvaně stejných výrobků u nás a v zahraničí. Ptám se, co je naším národním zájmem v případě produkce potravin. A odpovídám, že jsou to kvalitní, a přitom cenově dostupné, lokální potraviny. Toho ale lze dosáhnout jedině podporou prvovýrobců, podporou prodeje bez řetězců a dalších zprostředkovatelů, podporou zaměstnanosti v zemědělství, včetně konkrétní a cílené podpory začínajících podnikatelů v zemědělství.

Asi není třeba připomínat, že od malička nosíte hanácký kroj a posledních téměř 30 let působíte v Hanáckém folklorním spolku, jehož jste nyní emeritní předsedkyní. Mají tradice dnes ještě nějaký smysl nebo místo v našem životě?

Víte, spolu s dalšími stovkami folkloristů se na Hané snažíme už od 90. let o systematickou obnovu tradic, prezentaci jejich krásy a smyslu. Lidová kultura, to je dokonalý otisk způsobu života předků, jejich zkušeností a smýšlení o životě a přírodě. Jsou to věci, na které dnes mnohdy složitě přicházíme a překvapeně znovuobjevujeme. Ztratili jsme kontakt se svými kořeny, ale nikdy není pozdě je znovu nalézt. Proto se o folklor zajímám a pečuji o něj celoživotně. Nejde jen o řemesla a umění, ale také o kulturní dědictví. Jak se staráme i o docela malé věci, jakými jsou krajinné památky jako křížky, kapličky či boží muka? Velké změny často začínají u úplných maličkostí. Pokud se shodneme na tom, že tradiční lidová kultura je jedinečná, odlišuje nás od zbytku globalizovaného světa, je naší povinností o lidovou kulturu pečovat a uchovat ji pro příští generace. Nechci, aby se z krojů a tradičních tanců stala jen jakási “living history” v rukách pár do sebe zahleděných nadšenců. Když to rozšíříme o řemeslné postupy nebo o principy soužití s přírodou a půdou, dostaneme se k agroturistice či ekologickému zemědělství. Z těch mohou těžit úplně všichni - turisté, lokální farmáři a zaměstnavatelé v jednom, konzumenti vyrobených potravin, ale taky naše půda a krajina. 

Jaké jsou vaše záliby nebo životní lásky?
Bude to možná znít zvláštně, ale - kromě celé mé rodiny a přátel - je mou největší zálibou moje práce. Tedy oblast nemovitostí, bydlení a jeho dostupnosti. Bydlení je základní životní potřeba, ale mladým rodinám je nutné v tak zásadní věci začít systematicky pomáhat.  Nejpozději na druhém místě žebříčku svých lásek musím samozřejmě zmínit folklor, tradiční kulturní dědictví Hané a spolkovou činnost vůbec. Velmi dobře znám ty stovky dobrovolně a tedy bezplatně odpracovaných hodin, ale ono se to vždy vrátí. Jde o komunitní aktivity, takže odměna bývá ta z nejhezčích - nadšené tváře účastníků festivalu, udýchaní plesoví tanečníci nebo třeba spokojení účastníci dětských folklorních přehlídek. Ráda taky dobře jím, takže k mým zálibám patří i návštěvy pěstitelských trhů, farmářských prodejen nebo podniků, ve kterých se vaří z místních surovin.

V roce 2021 jste obdržela cenu Křesadlo za významné dobrovolnické aktivity na území Olomouckého kraje v kategorii spolková a komunitní činnost, od loňského roku jste emeritní předsedkyní Hanáckého folklorního spolku, ale před pár týdny jste dostala také Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Jak se vám tyhle ceny “sbírají”?

No, já to opravdu nečekala ani v jednom případě. Ceny Olomouckého kraje si ale vážím ještě o kousek víc než těch ostatních. Především proto, že jde o cenu od veřejnosti a své hlasy mi posílali lidé, kterým je asi naše dlouholetá práce ve prospěch folkloru a udržování tradic sympatické… Za to bych chtěla všem hlasujícím poděkovat. Zároveň jde o ocenění nejen mně, ale všech, kdo na sebe hrdě oblékají kroj v kterékoli části Hané. Patří všem, kdo každý týden chodí na taneční zkoušky, všem, kdo hrají a zpívají hanácké lidovky. Dobrovolnictví a veškeré komunitní aktivity rozvíjí v obcích i městečkách přirozené prostředí (nebo možná “širší rodinu”). A bez přátel a známých se neobejdeme. Ale zpátky k otázce - lidé, kteří mě znají, vědí, že nerada dělám věci beze smyslu. Nejde o odměnu nebo ocenění, ale o výsledek a přínos. Ovšem moc si těch ocenění vážím a jsou pro mě ohromnou motivací být tu pro lidi dál.

 

Zadavatel: KDU - ČSL